Reakce na dopis ze 7. 1. 2019 dopisem dne 24. 1. 2019
P.
ThDr. Jan Balík, Ph.D. biskupský
vikář pro diakonii
Arcibiskupství
pražské
V Praze
24. ledna 2019
Č.j.: A/2019/175
Vážený
pane biskupský vikáři,
děkuji
za váš dopis ze dne 7.1.2019 a potvrzuji vám, že jsem ho obdržela hned třikrát.
Od vás, z vašeho sekretariátu a písemně. Na jednání 28.1. 2019 se dostavím
se svým právním zástupcem, i když vás musím ujistit, že jsme oba museli
vyvinout nemalé úsilí, abychom vašemu termínu vyhověli. Nepovažuji ani já a už
vůbec ne můj právní zástupce za příliš seriózní takovýto diktát, se kterým se
ze strany arcibiskupství opakovaně setkáváme, nadto když je to arcibiskupství,
které se mělo ozvat a informovat mého právního zástupce o dalších okolnostech
nutných k dohodě (viz poslední e-mail JUDr. Němce ze dne 19.11.2018 a
následný e-mail mého právního zástupce ze dne 22.11.2018, který zůstal naprosto
bez odezvy). S politováním tak musím konstatovat, že důvody nemožnosti
uzavření smírné dohody spočívají zcela na bedrech arcibiskupství.
Utrpení, které mi arcibiskupství způsobilo za téměř deset let trvání sporu, je nevyčíslitelné. A přitom omluva pana kardinála, o které mluvil biskup Wasserbauer, se zcela vytratila z nejrůznějších návrhů arcibiskupství. Na to vás upozorňuji jako na první problém.
Dále si vás dovoluji upozornit na to, že jsem opakovaně žádala, aby mi bylo sděleno, na základě jakého výpočtu došlo arcibiskupství k tomu, že výše peněžitého plnění je odpovídající a velkorysou sumou. Opakovaně byly mým právním zástupcem předloženy výpočty náhrady mzdy podle příslušné právní úpravy, nikdy proti nim nebyly vzneseny námitky a arcibiskupství samo nikdy nepředložilo relevantní jiný výpočet. V neposlední řadě vám připomínám tu skutečnost, kterou už psal můj právní zástupce dr. Němcovi: Zákoník práce v § 69 odst. 2 říká, že o snížení výše ušlé mzdy rozhoduje vždy pouze soud, nikdy ne zaměstnavatel.
Rovněž jsem opakovaně žádala, aby arcibiskupství jednalo s PSSZ ohledně vám zákonem stanovených povinností zaměstnavatele. Z mých opakovaných jednání s PSSZ vycházejí bohužel najevo povinnosti, které arcibiskupství vůči mně a PSSZ nesplnilo, ač mu to ukládá zákon.
Navíc nikdo z arcibiskupství v pozici zaměstnavatele nemá právo hodnotit, zda výše mého starobního důchodu bude dostatečná či ne v případě navýšení o 100 či 200 korun měsíčně. Opět podotýkám, že arcibiskupství nikdy nedoložilo, z jakých podkladů vychází a jak k takovým výpočtům došlo.
Arcibiskupství pražské podalo dovolání k NS, které je plné nepravdivých a zavádějících tvrzení. Žádám tedy o omluvu i v tomto směru, a to včetně omluvy za nepravdivá tvrzení uvedená ve vyjádření pro MS ze dne 27.2.2018, pro která jsem podala stížnost na vašeho právního zástupce na Českou advokátní komoru, odkud jsem obdržela informaci, že advokát zpracoval vyjádření na základě podkladů, které obdržel z arcibiskupství. Vzhledem k tomu, že se jedná o zásadní tvrzení, týkající se mého života a mé práce, je třeba tato tvrzení dořešit. Proto žádám, abych byla informována, na základě jakých materiálů – vedených na arcibiskupství v souvislosti s mou osobou – a kým byly tyto informace poskytnuty. Především pak žádám o předložení listiny, kterou jsem měla být vyzvána k doplnění studia.
OS pro Prahu 1 zaslal mému právnímu zástupci vyjádření datované 11.1.2019, o kterém mluvíte na konci svého dopisu. I v tomto textu jsou nepravdivá a zavádějící tvrzení, která se mne osobně dotýkají, zasahují do mé pověsti a v kontextu celého případu je pociťuji tak, že by se mohla klasifikovat jako pomluva či ublížení na cti. Bohužel i toto vyjádření arcibiskupství nesvědčí o jakékoliv upřímné snaze se dohodnout.
Je tedy třeba dojednat všechny uvedené body, kterými je zatížena minulost, než se posuneme k současnosti a budoucnosti.
S pozdravem
Dr. Marie Opatrná
Utrpení, které mi arcibiskupství způsobilo za téměř deset let trvání sporu, je nevyčíslitelné. A přitom omluva pana kardinála, o které mluvil biskup Wasserbauer, se zcela vytratila z nejrůznějších návrhů arcibiskupství. Na to vás upozorňuji jako na první problém.
Dále si vás dovoluji upozornit na to, že jsem opakovaně žádala, aby mi bylo sděleno, na základě jakého výpočtu došlo arcibiskupství k tomu, že výše peněžitého plnění je odpovídající a velkorysou sumou. Opakovaně byly mým právním zástupcem předloženy výpočty náhrady mzdy podle příslušné právní úpravy, nikdy proti nim nebyly vzneseny námitky a arcibiskupství samo nikdy nepředložilo relevantní jiný výpočet. V neposlední řadě vám připomínám tu skutečnost, kterou už psal můj právní zástupce dr. Němcovi: Zákoník práce v § 69 odst. 2 říká, že o snížení výše ušlé mzdy rozhoduje vždy pouze soud, nikdy ne zaměstnavatel.
Rovněž jsem opakovaně žádala, aby arcibiskupství jednalo s PSSZ ohledně vám zákonem stanovených povinností zaměstnavatele. Z mých opakovaných jednání s PSSZ vycházejí bohužel najevo povinnosti, které arcibiskupství vůči mně a PSSZ nesplnilo, ač mu to ukládá zákon.
Navíc nikdo z arcibiskupství v pozici zaměstnavatele nemá právo hodnotit, zda výše mého starobního důchodu bude dostatečná či ne v případě navýšení o 100 či 200 korun měsíčně. Opět podotýkám, že arcibiskupství nikdy nedoložilo, z jakých podkladů vychází a jak k takovým výpočtům došlo.
Arcibiskupství pražské podalo dovolání k NS, které je plné nepravdivých a zavádějících tvrzení. Žádám tedy o omluvu i v tomto směru, a to včetně omluvy za nepravdivá tvrzení uvedená ve vyjádření pro MS ze dne 27.2.2018, pro která jsem podala stížnost na vašeho právního zástupce na Českou advokátní komoru, odkud jsem obdržela informaci, že advokát zpracoval vyjádření na základě podkladů, které obdržel z arcibiskupství. Vzhledem k tomu, že se jedná o zásadní tvrzení, týkající se mého života a mé práce, je třeba tato tvrzení dořešit. Proto žádám, abych byla informována, na základě jakých materiálů – vedených na arcibiskupství v souvislosti s mou osobou – a kým byly tyto informace poskytnuty. Především pak žádám o předložení listiny, kterou jsem měla být vyzvána k doplnění studia.
OS pro Prahu 1 zaslal mému právnímu zástupci vyjádření datované 11.1.2019, o kterém mluvíte na konci svého dopisu. I v tomto textu jsou nepravdivá a zavádějící tvrzení, která se mne osobně dotýkají, zasahují do mé pověsti a v kontextu celého případu je pociťuji tak, že by se mohla klasifikovat jako pomluva či ublížení na cti. Bohužel i toto vyjádření arcibiskupství nesvědčí o jakékoliv upřímné snaze se dohodnout.
Je tedy třeba dojednat všechny uvedené body, kterými je zatížena minulost, než se posuneme k současnosti a budoucnosti.
S pozdravem
Dr. Marie Opatrná