Mezidobí II. - období ke 4. a 5. výpovědi

V předchozí kapitole jsem skončila u mailu, kterým advokát arcibiskupství informoval mého advokáta že:

1) arcibiskupství nesouhlasí s rozhodnutím soudu II. stupně (tj. městského soudu) a že podávají dovolání k nejvyššímu soudu;
2) arcibiskupství mne nemůže zaměstnávat na pozici, vzhledem k náplni práce, na které jsem dosud byla zaměstnána;
3) klient, tj. arcibiskupství se se mnou spojí

27.9.2018 píše můj advokát: Musím bohužel konstatovat, že přístup Vašeho klienta je zarážející a v rozporu jak se zákonem, tak s dobrými mravy. Jistě víte, že rozsudky jsou nyní pravomocné a vykonatelné, tedy vůbec nezáleží na tom, co si váš klient myslí, Váš klient je povinen se podle nich řídit. …Dovolání nadto nemá odkladný účinek, jeho podáním se nic nemění. Pokud váš klient tvrdí, že nelze mou klientku zaměstnávat na dohodnuté pozici (aniž by to jakkoli zdůvodnil), je třeba ze strany Vašeho klienta urychleně jednat a hledat řešení v souladu s právními předpisy (se zákoníkem práce), a nikoli zaujmout odmítavý postoj a závazné rozsudky zcela ignorovat, tím se povinností zaměstnavatele Váš klient v žádném případě nezbavuje. V zájmu ochrany práv a oprávněných zájmů mé klientky si dovoluji opět vyzvat k odstranění překážky v práci na straně Vašeho klienta. Upozorňuji zároveň, že s rozsudkem odvolacího soudu, tedy s potvrzením rozsudku soudu prvního stupně, jsou nevyhnutelně spojeny i peněžité závazky vašeho klienta vůči mé klientce, tedy i výplata mzdy, popř. náhrady mzdy v případě překážek v práci na straně zaměstnavatele, v řádných výplatních termínech.

Odpovědi jsme se dočkali 8.10.2018, jen připomínám, že konečný rozsudek o neplatnosti 3. výpovědi padl 18.7.2018, tedy prakticky před čtvrt rokem. Vzhledem k tomu, že pravda bude odteď znovu a znovu nevídaným způsobem křivena, cituji z mailu advokáta arcibiskupství:

…na základě pokynů svého klienta Vám sděluji, že by se můj klient rád sešel s Vaší paní klientkou. Navrhuje 2 termíny: 22.10. v 16:00 či 24.10. v 16:00. Bohužel jiné termíny nejsou možné. Obsahem této schůzky, ze které bude pořízen písemný zápis, je následující:

1/odstranění překážek v práci na straně zaměstnavatele. Můj klient předloží Vaší paní klientce možná řešení, která jsou aktuálně možná, vzhledem k personální politice AP a právním předpisům AP;

2/Dorovnání dle ZP §69/2… následuje dlouhý požadavek, abych předložila pracovní smlouvu s nemocnicí a nemocniční mzdové výměry.

Hned následující den, tj. 9.10.2018 odpovídá můj advokát:

…předně vám děkuji za zprávu, že Váš klient přestal být nečinný a konečně po dlouhé době navrhl nějaké termíny schůzky. Bohužel i přes veškerou snahu se Vám a Vašemu klientovi přizpůsobit, není žádný z navržených termínů vyhovující, proto prosím o návrh jiného termínu. Dovoluji si přitom navrhnout další týden, nejlépe úterý 30. října či ve středu 31.října. K Vaší výzvě ohledně podkladů pro náhradu mzdy ze strany vašeho klient dodávám, že veškeré nezbytné podklady má Váš klient již dávno k dispozici. Znovu upozorňuji na skutečnost, že Váš klient jako zaměstnavatel nemá podle § 69 odst. 2 zákoníku práce právo jakýmkoli způsobem náhradu mzdy snižovat, to může pouze soud… Opětně tedy apeluji na Vašeho klienta, aby začal dodržovat příslušné obecně závazné právní předpisy a pravomocné a vykonatelné rozsudky. Děkuji Vám za spolupráci a věřím v rychlé řešení celé záležitosti.

16.10.2018 odpovídá advokát arcibiskupství:

Vážený pane kolego,
a/ navržené termíny jsou termíny, kdy se má Vaše paní klientka dostavit k výkonu zaměstnání k biskupskému vikáři, který je její přímý nadřízený. Nejde o diskutabilní možnost, jak se možná domníváte, resp. Vaše klientka. Jsou to termíny stanovené zaměstnavatelem. Tímto sděluji, že je očekávaná dne 22.10. v 16:00 u P. Dr. Balíka na APHA.
b/ Vzhledem k tomu, že jste dosud nepodal požadované, tedy není možné zjistit, jakou náhradu mzdy vyplatit, žádá můj klient, aby byly podklady doneseny na výše stanovenou schůzku.

Všimněte si prosím:
- jsme v druhé polovině října 2018, rozsudek byl vynesen v červenci 2018
- opakovaně jsme žádali o schůzku za přítomnosti mého advokáta, neboť se má řešit jak překážka na straně zaměstnavatele, tak ušlá mzda
- arcibiskupství nakonec navrhuje dva termíny
- můj advokát z pracovních důvodů nemůže, prosí o jiné termíny, sám navrhuje dvě data
- advokát arcibiskupství provádí první akrobatický kousek: ač sám napsal, co bude obsahem schůzky (možná řešení vzhledem k personální politice AP a dorovnání), nyní z námi požadované schůzky udělá stanovené termíny k dostavení se k výkonu zaměstnání! (a to v 16h odpoledne, tedy po pracovní době); nicméně v bodě b/ se poněkud zapomněl a s bohorovným klidem mluví zase o schůzce a donesení podkladů (viz výše – pracovní smlouva s nemocnicí a platové výměry v ní)

Hned 17.10. můj advokát odpovídá:

Vážený pane doktore, cituji váš mail z 8. října tohoto roku (následuje citace výše uvedeného mailu). Pane doktore, žádám Vás o sdělení, kde se v tomto e-mailu píše o výzvě k odstavení se na pracoviště a k výkonu zaměstnání. Z nabídky možných schůzek Váš klient najednou udělal ultimativní výzvu k dostavení se na určité místo, což je jednak dosti schizofrenní a jednak to nesvědčí o vůli Vašeho klienta nalézt vhodné a zákonné řešení situace, kterou Váš klient zavinil neplatnou výpovědí a dlouhodobým ignorováním závazných rozhodnutí soudů. Váš klient navíc ani nezná pracovní smlouvu paní doktorky (!), neboť jejím pracovištěm podle pracovní smlouvy je Všeobecná fakultní nemocnice, nikoli kancelář pana biskupského vikáře.

18.10. odpovídá advokát arcibiskupství:

Vážený pane kolego, děkuji za Vaši zprávu. Předávám ji svému klientovi. Já se schůzky budu účastnit, proto by bylo dobré, zvláště, pokud na tom Vaše klientka trvala, abyste se účastnil Vy či někdo jiný z Vaší AK. Na místě bude pořizován zápis. Ostatní nechávám na komentáři mému klientovi, když mně toto nepřísluší komentovat.

19.10. píše dr. Balík, v té době biskupský vikář mému advokátovi:

Vážený pane advokáte, počítáme se schůzkou s Vaší klientkou v pondělí 22.10.2018 v 16 hodin na Arcibiskupství pražském. Dozvěděl jsem se od našeho advokáta, že Vy této schůzce nemůžete být přítomen. Prosím, abyste předal své klientce moji prosbu, aby se dostavila k tomuto jednání s někým, komu důvěřuje, kdo jí může být nápomocen radou. Byl bych rád, aby strany byly vyvážené, tedy aby Vaše klientka nebyla sama.

Opět se zde mluví o schůzce, resp. jednání. A nemám být sama, mám si vzít s sebou někoho, komu důvěřuju, když můj advokát nemůže, aby strany byly vyvážené. Neskutečné! Jeden z mých synů volá b. Wasserbauerovi, který říká, že na schůzku nemám chodit a má se stanovit nové datum.

A přichází studená sprcha – dopis z 24.10.2018, je adresován mně, dostane ho i můj advokát. Podepsaný je advokátem arcibiskupství. Jedná se o první oslovení mé maličkosti od vynesení rozsudku v červenci 2018, a to hned s konstatováním, že došlo k závažnému porušení pracovně právních předpisů a že v případě opakovávání přistoupí zaměstnavatel k okamžitému ukončení pracovního vztahu.

Celý dopis zde

Má odpověď, stejně jako odpověď mého advokáta, je hned z následujícího dne 25.10.2018 zde.

29.10.2018 se konečně uskuteční první schůzka na arcibiskupství. Jak naivní jsem tehdy byla, když jsem si myslela, že je možné se ještě domluvit. Arcibiskupství přichází s 2 možnostmi řešení:

1/buď si požádám o vystavení dekretu, kterým budu ustanovena nemocničním kaplanem ve VFN, nebo
2/ budu vykonávat svoji činnost na základě pracovní smlouvy s arcibiskupstvím s místem výkonu práce v paláci, kdy obsahem mé činnosti bude rešerše materiálů pro nemocniční kaplany a další práce.
Dále mi na jednání bylo sděleno: Protože soudní spor ohledně práva církve zaměstnávat nesvěcené služebníky ve služebním poměru je meritorní pro církev, zaměstnavatel zaměstnankyni sdělil, že své dovolání nevezme zpět a popřípadě bude svá práva uplatňovat i u ústavního soudu.

Dostala jsem čas na rozmyšlenou, diktát arcibiskupství ale zněl jasně:
- buď si požádám o dekret a budu moci nadále pracovat v nemocnici jako kaplanka pověřená arcibiskupstvím. V tom případě bych se ovšem z pohledu arcibiskupství vědomě a svobodně stala duchovním. Žena ale nemůže být duchovním! A pokud by se spor nevyřešil, byla bych pro smích všem civilním soudům, neboť bych jako duchovní pozbyla jejich ochranu. Samozřejmě bych byla pro smích i církevním soudům, protože podle Kodexu kanonického práva žena nemůže být duchovním, a tudíž její spory se nemohou řešit podle Kodexu kanonického práva jako spory duchovního.
- nebo si nepožádám o dekret a bude ze mne úřednice na AP.

AP prohrálo na celé čáře soudy o neplatnost třetí výpovědi a Ústavní soud konstatoval, že bylo porušeno mé právo na přístup k soudu a má svoboda vyznání. A přitom AP vystupuje s bohorovností sobě vlastní jako vítěz a diktuje podmínky, aniž by bralo jakýkoli zřetel na platnou pracovní smlouvu a na moje další práva.

Jak jsem již uvedla, dovolání arcibiskupství k nejvyššímu soudu, podané 2.10.2018, bylo zamítnuto 26.11.2019. (21 Cdo 566/2019–455[1]). Arcibiskupství posléze "své právo zaměstnávat nesvěcené služebníky ve služebním poměru" kupodivu neuplatňovalo u ústavního soudu, jak mi to předkládali na jednání 29.10.2018.

Došlo k výměně dalších mailů a já jsem dostala z AP dopis datovaný 7.1.2019 (text zde). Na dopis jsem reagovala dopisem 24.1.2019 (text zde) Na dalším jednání, které proběhlo na arcibiskupství 28.1.2019, jsem odmítla:
- ztotožnit se Směrnicí o činnosti nemocničních kaplanů v Arcidiecézi pražské. Směrnice je podepsaná kardinálem Dukou 14.11.2018. V §2/1 stojí: nemocniční kaplan dle Dohody[2] je duchovní – muž nebo žena, kněz, jáhen nebo laik – ustanovený…

Kdyby něco takového řeklo dítě na náboženství, asi nebude pochváleno. Ale opět, AP si může dovolit cokoli: může uvést jinou definici, než jaká je v Dohodě a při tom se na Dohodu odvolávat, může tvrdit, že duchovním je žena, může tvrdit, že duchovním je laik.

Několik nonsensů v jedné větě. Ne – s tímto jsem se opravdu nemohla ztotožnit, nemohu popřít své ratio a své veškeré vzdělání.
- změnu pracovní smlouvy (z nasmlouvané práce v nemocnici jsem se měla stát administrativní pracovnicí na sekretariátu dr. Balíka).

- Zápis jsem podepsala.

Pro další dopis z AP z 8.2.2019 si běžím na poštu 11.2. (dopis zde) a okamžitě na něj odpovídám ještě téhož dne, tj. 11.2.2019 (odpověď zde)

Další dopis z AP nese datum 19.2.2019 (zde) s větou, která stojí za povšimnutí:

Po té, co se ke mně dostavíte, budete seznámena s novou pracovní náplní.
Reaguji dopisem 4.3.2019 (zde). Všimněte si prosím mé věty: Nebo snad chcete tvrdit, že v budově AP máte hospitalizované vážně nemocné, kteří potřebují doprovázení, modlitbu, křesťanskou literaturu atp., což je uvedeno v náplni mé práce?
Později totiž, u jednoho soudního jednání v rámci 4. a 5. výpovědi jedna soudkyně pronese, že si umí představit, že jsem mohla křesťanskou literaturu roznášet po arcibiskupství, a tak plnit náplň své práce nejen v nemocnici, ale i na arcibiskupství. Nemám jí to za zlé, později to ještě rozvedu, o to víc mám za zlé arcibiskupství všechny lži, které v souvislosti s mou osobou před soudy předvedlo. Ale když to vezmu s humorem, možná bych se mohla proběhnout po budově arcibiskupství a do každé kanceláře dát Katechismus katolické církve a Kodex kanonického práva. Třeba by to mělo i úspěch.

Další dopis z arcibiskupství je datovaný 6.3.2019 zde, kdy přišel ani nevím, ale ještě 22.3.2019 posílám personalistce požadované materiály. Můj dopis ze 4.3. a dopis dr. Balíka z 6.3. šly zřejmě časově zcela proti sobě.
Následně 1. 4. znovu běžím na poštu pro další dopis. Jde o 4. výpověď z pracovního poměru, datovanou 26.3.2019.

[1] https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/21-cdo-566-2019

[2] Dohoda mezi ČBK a ERC z r. 2006, kde je kaplan definován jako osoba, ne jako duchovní.