Konkordát a laici

Text Konkordátu viz Smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem na webu ministerstva zahraničí: https://mzv.gov.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/mezinarodni_smlouvy/aktualne/smlouva_mezi_ceskou_republikou_a_svatym.html 

Poznámka na úvod: Na fb jsem napsala, že smlouva upírá
a) právo laikům zaměstnávaných katolickou církví na pozici pastoračních pracovníků na pracovní poměr a
b) právo na možnost soudního přezkumu ukončení jejich pracovně-právního vztahu.

Vyjadřuji se tedy k výše uvedeným právům laiků, zatímco zcela pomíjím zpovědní tajemství a tajemství obdobnému zpovědnímu, protože obě tajemství už byla hojně medializována. Text Konkordátu v článku 2, bod 3 a článku 4, bod 2 je nejasný a zavádějící.

Konkordát: Článek 2, bod 3.
Katolická církev […] spravuje své záležitosti podle svých vlastních předpisů […], vybírá, jmenuje a odvolává své duchovní a další osoby přímo zapojené do pastorační činnosti nezávisle na státních orgánech.

Konkordát: Článek 4, bod 2.
Pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství za podmínek stanovených zákonem.

Z textu čl. 2, bod 3 plyne, že
duchovní ≠ další osoby přímo zapojené do pastorační činnosti

Z textu obou bodů vyplývá, že
další osoby přímo zapojené do pastorační činnosti = pastorační pracovníci
duchovní ≠ pastorační pracovníci

Pokud je pravda, že pastorační pracovníci nejsou duchovními, tak jsou laiky, protože katolická církev jiné dělení osob než na duchovní a laiky nezná.
Katolická církev dělí své členy na duchovní a na laiky. Duchovním se stává pokřtěný muž přijetím jáhenského svěcení.
Konkordát rozdělil zaměstnance církve na duchovní a pastorační pracovníky.
Jmenování a odvolávání jak duchovních, tak laiků má být podle textu stejné.

Naskýtá se otázka: mohou být laici jmenováni a odvoláváni stejně jako duchovní?
K této otázce nalezneme odpověď v Nálezu Ústavního soudu III. ÚS 3591/16 z 30.8.2017:
- Ingerence veřejné moci do vzniku, změny či zániku služebního poměru duchovního vůči církvi […] je zásadně vyloučena […] a to včetně možnosti soudního přezkumu. (bod 21)
- Jde-li o zaměstnance církve […], kteří nejsou duchovními, nesmí být zbaveni možnosti soudního přezkumu ukončení svého pracovněprávního vztahu. (bod 22).

Svěcení služebníci, tj. skuteční duchovní (jáhni, kněží, biskupové) mají tzv. služební poměr, který se řídí kanonickým právem a nepodléhá možnosti soudního přezkumu civilními soudy.
Laici mají mít pracovní poměr, který v případě sporu podléhá možnosti soudnímu přezkumu.

Kdo jsou oni pastorační pracovníci/ další osoby zapojené přímo do pastorační činnosti.
Z logiky věci plyne, že jsou laiky. Jak tedy mohou být jmenováni a odvoláváni jako duchovní, kterými nejsou?

Co by to znamenalo pro laiky v případě pracovního sporu? Že když se jejich nadřízený (kněz, biskup) např. špatně vyspí, mohou skončit bez práce z hodiny na hodinu, a to bez možnosti jakékoli obrany. Jejich právní vztah se zaměstnavatelem odmítnou řešit civilní soudy, protože jim nepřísluší přezkoumávat služební poměr založený jmenováním, a ne pracovní smlouvou. Jejich právní vztah se zaměstnavatelem rovněž odmítne řešit církevní soud, protože Kodex pracovní spory laiků neřeší. Pro laické pastorační pracovníky (což jsou většinou ženy) nastává podstatně horší situace než u výpovědi bez udání důvodu, kterou v nedávné době navrhovali někteří politici.

Konkordát ve stávajícím znění je v rozporu s Nálezem Ústavního soudu z r. 2017.
Konkordát ve stávajícím znění upírá právo laikům na pracovní poměr a právo na možnost soudního přezkumu ukončení jejich pracovně-právního vztahu.

Do uvedené zmatečné situace ještě zasáhl Argumentář na webu České biskupské konference, konkrétně bod 47.
https://cbk.cirkev.cz/novinky/odpovedi-na-casto-kladene-otazky-ke-smlouve-mezi-svatym-stolcem-a-cr_50942 

Pokračování Konkordát, Argumentář a základní dokument zveřejním v době příhodné 😊