Když jsem přemýšlela,

jak nazvat webové stránky, nejdříve jsem odmítla název kaplanka a měla jsem spoustu dalších nápadů. Jenomže po zvážení všech pro a proti, jsem se najednou znovu ocitla na začátku se slovem, které jsem tak razantně zavrhla. Slovo je jednoduché, krátké, jasné, výstižné, proto pro název webu vhodné.
Abych předešla jakémukoli nedorozumění, zdůrazňuji, že jde o název webu. Tento název neznamená, že si přisvojuji titul kaplanka.

Kaplan je podle Kán. 564 Kodexu kanonického práva "kněz, kterému je natrvalo alespoň z části svěřena pastorační péče o některé společenství nebo zvláštní skupinu křesťanů".

S kaplany z různých církví, včetně církve katolické, se v současné době můžeme setkat ve vězeňství, v armádě, ve školách i v nemocnicích. Jak se stalo, že i ženy katoličky jsou mezi těmito kaplany, jak to, že nesou "titul" kaplanka? Vývoj byl od sametové revoluce poměrně dlouhý a složitý a je/bude popsán v historii nemocničního kaplanství, včetně vývoje v katolické církvi v USA. A samozřejmě u nás.

Mně však nikdy dekret nemocniční kaplanky nebyl vydán, takže tento "titul" nemám, byť jsem první, kdo tuto práci v naší zemi po revoluci začal vykonávat, byť jsem pro používání slovního spojení nemocniční kaplan udělala maximum, byť jsem stála u zrodu a rozvoje vzdělávání nemocničních kaplanů (tj. samozřejmě i žen.)
Arcibiskupství mi opakovaně nabízelo dekret kaplanky, ale pod podmínkou, že budu souhlasit s tzv. služebním poměrem, tedy s tím, že převzetím dekretu se stanu duchovním. Tato nabídka je proti Kodexu kanonického práva, proti dalším oficiálním vatikánským textům, proti mému svědomí, a nakonec – z mého pohledu – i proti zdravému rozumu.