Jsem nejspíše držitelkou světového rekordu v počtu výpovědí od jednoho zaměstnavatele.

20. ledna 2025 Vážení a milí, jak jsem očekávala, arcibiskupství se proti rozsudku ze dne 14.10.2024, který potvrdil, že čtvrtá i pátá výpověď z r. 2019 jsou neplatné, opět odvolalo. Více v článku z 20. ledna 2025.

Prosinec 2024 Vážení a milí, kteří sledujete mou kauzu, písemný rozsudek, že obě výpovědi z pracovního poměru (tj. čtvrtá a pátá) jsou neplatné, přišel teď před svátky, tedy dva měsíce od vynesení rozsudku. Z celého dvanáctistránkového textu rozsudku cituji jednu větu: "S ohledem na uvedené lze uzavřít, že žalobkyně ničeho neporušila, nedostavila-li se do Arcibiskupství pražského, a proto výpovědní důvody nebyly dány, a tudíž nelze než uzavřít, že obě výpovědi z pracovního poměru (...) byly žalobkyni dány neplatně. 
Více k rozsudku jsem napsala už v článku Vyhrála jsem! z 22.10.2024 na tomto webu.
Přeji vám všem radostné, pokojné a požehnané sváteční dny a naději do nadcházejícího roku, že zlo v jakékoli podobě, bude poraženo.

Shrnutí:
Arcibiskupství pražské mi od r. 2009 dalo celkem pět výpovědí z pracovního poměru.
Tři z nich byly soudně prohlášeny za neplatné. Arcibiskupství se však nesmířilo s neplatností 3. výpovědi a stanovilo si podmínky buď - anebo: 

- buď si požádám o dekret a v tom případě mohu dále pracovat v nemocnici
- nebo půjdu vykonávat admmnistrativní práci do Arcibiskupského paláce. 

Dekret vydaný arcibiskupstvím by však znamenal stát se duchovním, samozřejmě podle nepravdivého tvrzení arcibiskupství. Žádostí o dekret bych popřela církevní učení, zdravý rozum, své svědomí i to, co stanovil Ústavní soud ČR, když se mne zastal. Proto jsem tuto "úžasnou nabídku", kterou podmiňovali moji další práci v nemocnici, odmítla. Odmítla jsem také změnu pracovní smlouvy, a proto jsem odmítla chodit do Arcibiskupského paláce vykonávat administrativní práce.
Jako trest následovala 4. výpověď, a pro jistotu, aby likvidace mé osoby byla jistá, přišla téměř na den přesně po 3 měsících 5. výpověď. Text obou výpovědí je  prakticky totožný. Na arcibiskupství zmáčkli pouze ctrl c.
Obě výpovědi jsou podepsány biskupem Wasserbauerem, který se mnou samozřejmě před podpisem výpovědí nemluvil. 
Podala jsem žalobu na neplatnost těchto dvou výpovědí. Arcibiskupství před obvodním i městským soudem uvedlo nepravdivé a zkreslené informace. Oba soudy rozhodly v můj neprospěch, tedy že obě výpovědi jsou platné, protože jsem neměla pracovat v nemocnici, ale měla jsem vykonávat administrativní práci v paláci. To dá přece rozum, že nasmlouvaná pastorační péče o nemocné se vykonává v Arcibiskupském paláci a ne v nemocnici!!!
Nezbylo mi, než podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, který 19.7.2023 oba předchozí rozsudky zrušil a věc vrátil obvodnímu soudu.
Po několika soudních jednáních obvodní soud dne 14.10.2024 konstatoval, že obě výpovědi, to je 4. a 5., jsou neplatné. V prosinci 2024 se arcibiskupství pražské proti tomuto rozsudku odvolalo. 

V lednu 2025 jde už o 16. rok zkaženého života, probdělých nocí, ztraceného času, zničených očí... A přesto si myslím, že tento boj měl a má smysl. Domnívám se, že člověk se má postavit zlu, ať už se projevuje v jakékoli formě, a to i když utrpí nejrůznější šrámy či ztratí kus života...